Čím více svítí slunce, tím více vynikají tmavá zákoutí

21. března 2012 v 16:29 | Míša*** |  Deníček
Co si budeme povídat, není tajemstvím jakou silnou a účinnou sebedestruktivní vlastností jsem byla obdařena, stejně tak není nijak zapírané, že křivka závislosti štěstí na čase v mém životě má tvar asi jako příčný řez Himálajemi. Zrovna teď jsme bohužel sešli do údolí a čekáme až pojede lanovka zpátky nahoru.

Možná ještě lepšího přirovnání by bylo možné dosáhnnout představou jehly v kupce sena (a řekněme, že nás nenapadlo seno zapáli, počkat až dohoří a potom vylovit z popele jehlu).

Nemám ponětí, co si mám se svým životem počnout. Ono se to všechno celé posralo. Teda je to moje vina, takže bych neměla říkat: "ono se to..." ale přeci jen to mým uším zní lépe. Nevím jestli znáte ten pocit, když cítíte, že byste měli být někde jinde s jinými lidmi a dělat jiné věci, ale nemáte ponětí, jak na to a tak jen pokračujete v nesmyslných činnostech na nedůležitých věcech a vzdalujete se sami sobě, nalháváte si výmluvy proč není možné s tím něco dělat a až jim uvěříte ztratíte se v tom a jen s těží se z toho vyhrabete sami ven.

Ale zase nebudu dělat, že brečím od rána do noci. Jsou zde i pěkné chvilky, mám přeci Káju.
Jasně, hádáme se
Já: Zase jsi nezavřel tu skříň a ten šuplík,...
Kája: Zase máš tak krátkou sukni!
a ne vždy se shodneme
: Zlato, nejdříve uklidíme a potom na to vlítnem!
Kája: Tak nadržený zase nejsem.
sem tam dokonce někdo řekne něco pekného (dokud to nezkazí něčím špatným)
Já: Broučku, zdají se ti moje prsa moc malé?
Kája: Zlato, nezáleží na tom, jak velká jsou prsa - ODMLKA - ale kolikrát už je člověk viděl! -> následoval silný úder mou rukou do jeho paže.
ale přesto/proto ho strašně miluji a jsem moc šťastná, že ho mám.

Ne všechny vztahy jsou dokonalé, ale vím, že si jich musím vážit, protože ještě tady je jedna má vlastnopt, která není tajemstvím a to, že jsem zlá, umíněná, tvrdohlavá mrcha bez špetky respektu a úcty k druhým. Ano, to a mnohem více.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Alfa vlčica Alfa vlčica | Web | 21. března 2012 v 17:57 | Reagovat

Poznám ten pocit. Akurát s tým rozdielom, že si hovorím že raz sa to stane, oddalujem to a stále naivne verím že sa to naozaj stane.

Podpáliť to seno ma fakt ešte nenapadlo a tie hádky :D

2 ewelen ewelen | Web | 21. března 2012 v 19:24 | Reagovat

A která ženská není někdy zlá a mrcha? Ten pocit, že bych měla být někde jinde, vedle někoho jiného taky dobře znám.

3 Jan Stanislav Jan Stanislav | Web | 21. března 2012 v 20:17 | Reagovat

ja si myslim ze to jde :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama