Důkaz

19. dubna 2012 v 21:12 | Míša*** |  Deníček
Jsem na absolutním dně svého života, což pro některé znamená, že to nemůže být horší, takže to je fain, ale pro mě to znamená, že to může být lepší - ale není. A proč to tak je? Já sama nevím. Chtěla bych jen pochopit, co se to ve mně děje. Dostávám rady ostatních ve smyslu: Nech to plavat, to bude v pohodě, nebo proč to řešíš? Ono se to časem vyřeší. Proč to řeším? Protože mě to trápí a trápí mě to už dlouho, chci se toho zbavit. Proto.

Dostávám teď ve škole samé trojky, protože nejsem schopná se učit. Raději si sednu k počítači a dívám se na nějaké seriály, nebo čtu nějaké blbosti, abych zapomenula na svůj život! Víte, proč píšu zapomenula místo zapomněla? Protože nevím jestli se píše zapomněla nebo zapoměla. Už jsem asi milionkrát zjistila, jaká je pravda, ale nedokážu si to zapamatovat, stejné je to se slovíčky ztratit a skončit - což je dost velká ironie, vzhledem k tomu, že vztahy v mém životě nenávratně končí a ztrácím fyzicky i psychicky, co se dá a ani to neumím správně napsat!


Zítra píšeme kontrolku z matiky. Nikdy jsem se na ni neučila... ale bojím se, jak to dopadne se zítřkem, poslední dobou se nejsem vůbec schopná soustředit v hodinách, protože musím na "něco" pořád myslet, načež si pamatuji velké kulové. Ale nebudu se do toho učit, protože bych si musela přiznat porážku.

Moc mi chybí to přátelství, jenž u konce svého trvání stejně nemělo pořádnou hodnotu.

Myslím, že s přehledem dokážu dát do kupy příčinny mého neštěstí, ale já to nechci udělat. Strašně se tomu bráním. Protože vím, že bych musela obvinit sebe a to nechci.

1. Jsem neuvěřitelně majetnická

2. Nesnesu, když nemůžu předložit pravdu, kterou znám, pletoucímu se člověku

3. Zamilovala jsem se do holky a nebo jsem jen úplně blbá, obojí je stejně hrozné, ne že by bylo hrozné zamilovat se do holky, ale bohužel 1. jsem "vdaná" 2. to není zrovna nejšťastnější zamilování

4. Hádám se se svým miláčkem, čímž mu ubližuji! - ubližuji své lásce, co může být horšího?

5. Nejsem schopná jeden den se nepohádat s mamkou

6. Nejsem schopná dát si své zdraví do pořádku - ale je to proto, že to nejde

7. Budu mít nejméně 3 dvojky na výzo, což se může zdát, jako naprostá kokotina, ale naprosto mi to podryje sebeúctu. Zklamala jsem se v mnoha věcech - neschopná partnerka, kamarádka, dcera, kytaristka, malířka a teď ještě budu neschopná ve škole. Možná 3 dvojky v druháku na střední neberete jako prohru, známky navíc o ničem nerozhodují, můj mozek mi taky říká, že jsem asi spadla z višně, ale já to tak beru, už jsem na to prostě zvyklá -> čímž se dostáváme k bodu č. 8

8. Nesnesu změny -> strašně dlouho mi trvá, než se přizpůsobím novým věcem, činnostem, lidem... Stejně tak se nedokážu přizpůsobit jejich ztrátě. Nedokážu si zvyknout ani na jinačí povlečení, nesnesu, když mi někdo těsně před vykonáním mého plánu něco změní.

Já prostě jen nevím co s tím, už mě nebaví močit polštáře s tím, že si za to všechno můžu sama. Už mě to nebaví. Ale nejsem schopná s tím nic udělat. Prostě na to nemám...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Taychi Taychi | Web | 19. dubna 2012 v 21:51 | Reagovat

Můj komentář nepotěší. Ráda bych ti pomohla, možná bys byla první holka(kamarádka) kterou bych kamarádsky objala a řekla ti:,,Vše se v dobré obrátí." ale nejde to. Dělí nás plno kilometrů a také nejsme tak blízké kamarádky. Nu, kdo ví

2 hogreta hogreta | E-mail | Web | 19. dubna 2012 v 22:11 | Reagovat

Víš co by si potřebovala? Na chvíli vypnout. Já jsem odjela na čtyři dny do lázní a vypla - a najednou bylo všechno snadněji řešitelné. Je toho na tebe asi hodně. Ale není hřích udělat si čas sama na sebe. Co si dopřát jeden víkend jen pro sebe? Nedělat celý víkend nic jiného, než být sama se sebou ve svém pokoji (popřípadě v horké vaně) a dělat věci, které máš ráda? A relaxovat? Každý to občas potřebuje, není důvod se zanedbávat. Ty máš být pro sebe přece ta nejdůležitější osoba, tak si taky trošku dopřej a odpočiň si:). Není nic důležitějšího než vlastní zdraví. A ve zdravém těle, zdravý duch - a naopak. Však to znáš. Hned se ti pak budou věci řešit lépe:).

PS: K tomu "zapomněla" - pamatuji si mnemotechnickou pomůcku: "Zapomněl pomněnky na pomník." - všechno v té větě je "mn" - poznáš to podle toho pomníku. Od té doby, co si pamatuji tuhle větu, v tom nedělám chyby:-D. Protože, uznávám, jinak je to pěkně pitomé slovo8-O.

3 T. T. | Web | 19. dubna 2012 v 22:29 | Reagovat

Jo s tím soustředěním je to asi nakažlivé, protože to má takhle momentálně dost lidí (já taky). Asi to je jarem, blbým počasím, erupcemi na slunci nebo bůh ví čím. To se spraví, časem, já v to doufám.
S tím "zapomněl" mám taky jeden fígl, stačí si říct zapoMíNá, tak se to pozná. VzpoMNěl - vzpoMíNá, Ztratit - Zatratit, Skočit - Seskočit
Funguje to u více slov, jen si teď nemůžu na další vzpomenout

4 Bezejmenné Esko Bezejmenné Esko | Web | 19. dubna 2012 v 22:38 | Reagovat

Nikdy neříkej že jsi na dně, protože to může bejt horší. :-(
Vím nejsem právě příjemná. :)

5 Pazzo Pazzo | E-mail | Web | 22. dubna 2012 v 15:49 | Reagovat

Základku jsem končila s jedničkami od zhora dolů a v prváku a druháku jsem si udržela vyznamenání. Pak to přišlo. Deprese či co a já se řítila po hlavě dolů. Teď v pátek jsem musela udělat něco s jednou pětkou a dvěma enky, abych vůbec byla připuštěna k maturitě. To nemluvím o mé nulové přípravě na tu maturitu. Ani nevíš, jak mi bylo hrozně. Hrozně je mi celé ty dva roky, když vidím, jak si svůj život ničím. Ve škole vždycky hrozně trpím, když učitel říká výsledky testu: ,,'Pazzo' za pět." Jenže já prostě nejsem schopná vstát a něco s tím udělat. Místo toho radši čumím do facebooku či jsem jinde na netu a do školy nedělám NIC. A tak to není jen se školou... účty za paušál nechám dojít na upomínku za 130,- navíc, nehýbu se, žeru jak prase, zanedbávám kamarádky.... a tak dále.

Říká se, že druhému vždycky dokážeš pomoct, ale sobě už né. Jenže já nevím ani co poradit tobě natož sobě O_o

Jen věřím, že jednou to řešení najdeš...
...a já snad také :)

6 Miqelka Miqelka | Web | 23. dubna 2012 v 22:29 | Reagovat

Já pro změnu utíkám... ve třídě jsem za naprostého s prominutím debila. Tak mi dva dny před příjmačkama došlo, že tam nemám co dělat... zkusím si zařídit přestup na jiné gymnázium.
Spouštěč byla věta "ju nesmíte počítat."... v ten moment jsem nadávala v duchu, že jsem nešla na návrhářství.

7 Kejtý Kejtý | Web | 28. dubna 2012 v 15:32 | Reagovat

Třetí bod. Vlastně mi do toho vůbec nic není, ale tvůj předchozí článek se toho také týkal. A já bych si přála nějaké "pokračování" nebo něco co všechno upřesní. Jsem zvědavá. Protože v takové situaci nejsi sama.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama