Červen 2012

Kresba - Kurt Cobain - A2

27. června 2012 v 19:54 | Míša*** |  Kreslení
No, jo, bála jsem se, že znesvětím jeho památku, ale nemohla jsem si pomoci, tak nějak si myslím, že když už jsem kreslila slavného Roberta Pattinsona se slovy, že kreslím jen ty, co mám ráda...Tak by byla ostuda nenakreslit člověka, co ovlivnil mé mládí/dětství z "hvězdiček" asi nejvíce.

Je to na A2ku, takže celkem veliké na mé nízké kreslířské schopnosti a hlavně na to jak moc neumím stínovat, ale snažila jsem se. Taky jsem měla poměrně maličkou asi pěticentimetrovou tužku a to jen velmi měkkou, takže mám výmluvu, proč nejsou detaily... které bych asi nezvládla.

Fakt jsem se snažila, nevím na kolik se to podařilo...ale vím jistě, že ho ihned jdu zarámovat tam, kde se teď upírsky culí plakát Roberta... Kája bude mít radost. Visí mi to totiž nad postelí a on si stěžuje, že se při "tom" na něj musí dívat. Možná větší radost by měl, kdybych tam pověsila Megan Fox.. ale co není, může být.

PRO ZVĚTŠENÍ - KLIKNĚTE NA OBRÁZEK
No a představte si, že teprve při kreslení tohoto mi došlo, že Kurt byl levák...to jsem ale fanynka

Tvůrčí krize - zveršováno

24. června 2012 v 17:46 | Míša*** |  Básnění
Asi mám v pokji nějakého cvrčka... Jdu hledat, bohužel, v biologii jsme sice tuhle havěť už brali, ale stejně si nepamatuji, jak takový cvrček vypadá. Ten s těma housličkama to asi nebude... hm. No nic. Jedna stará básnička napsaná na téma: Tvůrčí krize - do Básnění na blogu AK.
TVŮRČÍ KRIZE - ŽÁDNÉ VIZE
Ve své hlavě připadám si cizí,
zřejmě trpím tvůrčí krizí.
Čerpám inspiraci zevnitř a i z venčí,
témata se neskutečně tenčí.
Ze zoufalství vymýšlím nová slova,
přehazuji větné členy, tam a zpátky, znova.
Krutovládce Nero pro múzu podpálil Řím,
já už ani v živly a šílenství nevěřím.
Poslední mou nadějí je bolest zvaná láska,
nechám si polámat srdce a ať to hodně praská.
TVŮRČÍ KRIZE - ZAČNE MIZET

Měkké kotě

24. června 2012 v 16:17 | Míša*** |  Fotky

Malé kotě Sofí už není vůbec tak roztomilá jako na začátku :D Už totiž zlobí. Pokud se zrovna nevěnuje likvidaci mého nosu, ničí všechno, co jí příjde pod čenich, trhá kapesníky a zřejmě prošla nějakým psychickým traumatem, neboť u ní začínám sledovat jisté regresivní znaky, jako například už mi zase čůrá pod gauč. Kromě toho mi taky čůrá do postele, přemýšlela jsem, že bych jí to mohla oplatit a vyčůrat se jí do pelíšku, ale zatím jsem to moc nedomysela. Ale jedno je jisté... je to měkké a teploučké kotě a proto ho žádné tresty nečekají.




Procházka po zahradě

24. června 2012 v 16:03 | Míša*** |  Fotky
Vůně čestvě posekané trávy, na níž jsem alergická, včely a brouci, co mě štvou a slunce, na němž se nedá dýchat... vítej léto mezi námi!

Věděli jste, že takhle kvete pažitka?



Venčení šelmy

24. června 2012 v 15:56 | Míša*** |  Fotky
Vždycky mi bylo líto těch tlustých pětikilových gaučových povalečů, kteří každý večer leží s mamkou a (pro něj bohužel) taťkou u televize a nechávájí se drbat. Vypadá to jako pohodový život. Ale když je vidíte, jak sedí na okně a pozorují tu krásu světa zevnitř jednoho zaprášeného baráku, tak je musíte litovat. Proto jsem se dneska rozhodla, že vyvenčím naši Mainskou šelmu, Kamelota. No a aby mi to taky k něčemu bylo... vzala jsem si s sebou foťák. Je to zlatíčko, ten Kamíček. Jen fotit se mu moc nechtělo. Když konečně zjistil, co je to vítr a spásl nějakou tu trávu, vzala jsem ho zpátky domů...alespoň má na chvilku o čem přemýšlet.





Zjizvené léto

19. června 2012 v 12:56 | Míša*** |  Fotky
Ty potvory už jsou zase tady. Včera jsem zabila čtyři. Jsem strašně mírumilovný člověk, nedokážu zabít ani mravence, mouchu či včelu, a když to náhodou nekdo předemnou udělá, tak jsem schopná se pokoušet o umělé dýchání, ale pokud jde o tyto potvory, tak se neznám. Dala jsem jim šanci. Ale chtějí válku, mají ji mít. Ty krvavé skvrny na stropě klidně přežiju.

Nejhoršlí je, že jsem osoba s velmi slabou vůlí a pokud mě něco svědí, jako třeba komáří štípanec, jsem schopná si to škrábat, dokud nezmizí nejen ten hrbolek napovrchu, ale také další cenťák do všech stran kolem. No nemusím snad říkat, že takové rány se už hodí o něco hůře... A navíc tam pak zůstanou takové pěkné jizvičky, takže si všichni myslí, že jsem týrané dítě.

No každopádně, letos s nimi hodlám začít velmi silný boj. Repelenty, spreje proti komárům, aromatické plátky do zásuvek, ... a když ani to nepomůže, tak lapačky a plácačky.

Vím, že ti velcí už nesajou krev, ale včera jsem našla ještě takového na hraně malý/velký, tak jsem nic nechtěla nechávat náhodě. Kromě toho. Děsně bzučí a představa, že mi ten dlouhonohý okřídlený padouch v noci lítá po obličeji, se mi také zrovna dvakrát nezamlouvá. Tak jsem té sosákovité potvoře zakroutila krkem. Fotky z místa činu:


Malé kotě, nespí v botě, nespí vůbec ta potvora...:D

19. června 2012 v 12:14 | Míša*** |  Fotky
Nedávno k našim pěti kočkám přibylo další malé koťátko. Jméno Dostala: SOFÍ. Pokud třeba mé nové zvířecí přírůstky nemají nějaké zvláštní znaky, jako že se třeba koukají s vykulenýma očima - Kukísek, toho je taky vzorový příklad ten šedý peršan s předkusem - Hnusík, tak si trošku potrpím na filmových jménech. Máme Árnýho - podle Arnolda Rimmera z Red Dwarf, pak Pítýho, taktéž z Červeného Tpaslíka, podle toho ptáčka, co se z něj pak stal ten dinosaurus... No a Sofí je podle Sophie z Mamma Mie. Totiž. Máme také dva psy - Matýska a Káťu, podle mé lásky ze základky a mé nejlepší kámošky ze základy... ani s jedním z nich už se nebavím, takže je to takové divné na to pomyslet. Přátelé odchází, filmy zůstanou.

No a tak jsem dneska Sofí vzala na zahradu, ať si trošku zaběhá a vyčerpá tu energii, kterou zatím věnuje jen likvidaci mého pokoje. A říkala jsem si, že si ji zvěčním. ...hrrr. Pitomější kočku jste neviděli. Pořád jen lezla na nějaké stromy. Nemohla jsem ji chytit a vyfotit už vůbec. Takže jen pár fotek, když se Sofí dostala do rožku a nemohla zdrhnout:








Venku je hezky, tak proč nesedět u televize...

17. června 2012 v 11:42 | Míša*** |  Deníček

Sucker Punch

Před pár dny jsem viděla ten nejdivnější film. Sucker punch. Na CSFD píšou- akční, fantasy, thriller, dobrodružný... což je pravda -takže děsná slátanina. Znáte to... kvalita na úkor kvantity... Rádoby akční scény byly nudné, okoukané, předvídatelné. Dějová linie nedávala smysl. Bylo tam plno nesrovnalostí. Celou dobu jsem byla na pochybách o čem ten film vlastně je a ani na konci jsem v tom neměla jasno. Bylo to pomatené, nesrozumitelné. Asi bych se na něj musela podívat ještě tak šestkrát, než bych ho pochopila. Ale... to všechno je ukradené, protože hlavní hrdinka byla pořádná kost, což mizíkuje všechny nedostatky. Krom sexy hrdinky Emily Browning tam ještě byla skvělá hudba. (mmch. Emily sama zpívala to sweet dreams a pak ještě píseň Asleep, má takový měkoučký pěkný hlásek. Skvěle to do toho filmu sedí. Takže neváhejte se na něj podívat :D

Mlčení jehňátek - Thriller

Když jsem včera po shlédnutí několika scén ze Saw3 prohlásila, že nechci žádný extrémní krvák, bylo mi vyhověno. Sice, co jsem slyšela o tom filmu tolik chvály, čekala jsem možná trošku více, ale nakonec jsem byla celkem spokojená. Miluji filmy o géniích a šílencích, kteří se vymikají. Fascinuje mě psychologie jako věda a takto uvedená v praxi mě okouzlila. Už se těším na dvojku.

Intimní tajemství - Horor --- NE

Největší blbost... Rozhodně bych to neoznačila jako horor, který to údajně měl být. Těch 35% na CSFD mě měl varovat. Ale byla jsem zvědavá, jak se tvůrce filmu s tímto zajímavým námětem vypořádá. Pokud nemáte, co dělat a děsně se nudíte, pokračujte v tom i dál, protože dívat se na tento film bude větší nuda :D

Ať vejde ten pravý - Thriller

Vážně? 78%... to jako fakt? Je to hrozný film. Naprosto nudný a bezdějový. Nedává smysl a vůbec mě nezaujal. Pořád jsem čekala, co se začne dít a ono nic. Nejhorší filmový zážitek tohoto měsíce... hned po ozubené vagině dentatě z Intimního tajemství...

Osvícení - Horor

42. nejlepší a 48. nejoblíbenější film na CSFD, lidé mu dali 89%. Nechápu proč. Děj ubíhal strašně pomalu, hned od začátku jste věděli, jak to dopadne. Celou dobu jsem se těšila až to zkončí a přemáhala se ať to nevypnu, nebo u toho neusnu... NUDA

Neznámý - Akční Thriller

Celkem zajímavý námět. Nepředvídatelný konec. Trošku pomalý děj, který se moc vlekl a nudné dialogy...nerealistické scény.. zajímavé rozuzlení. Znova bych se na něj nedívala.

Orphan

Skvělý film s nečekaným vyústěním. Konečně pořádný Horor/thriller! Naprosto úžasný. Dočkáte se všeho, co se od těchto žánrů očekává.

Osudový dotek

Film podle mého gusta. Žádný bezduchý thriller. Toto je film, který vás donutí přemýšlet, co by bylo kdyby. Protože hlavní hrdina zjistí, že umí cestovat časem a měnit přítomnost. Na kolik se mu to daří? ... podívejte se sami.

Půlnoc v Paříži

Nečekaně strašná pitomost. Tolik jsem od toho filmu očekávala a nedostalo se mi ani dvacetiny. Brr. Pokud můžete nedívejte se na to. Je to děsná kravina. A hlavně vůbec to není komedie.

Šestý smysl

Skvělý film. Sice je tam pár scén, kvůli kterým jsem pak ještě měsíc nemohla spát. Ale úžasný film! Hlavně se nikoho nejptejte o čem to je, nebo jak to zkončí, nebo na jakýkoli spoiler, protože vám to naprosto zkazí ten moment překvapení

Vyměřený čas

Skvělá akční film s duší. Justin Timberlake lépe hraje než zpívá (to není moc velká pochvala :D) Takže řekněme, že podal skvělý herecký výkon. Jaké by to bylo žít v zemi, kde se neplatí penězi, ale časem, který vám zbývá do konce života. Zajímavý námět.

Ti druzí - thriller

Jeden z nejlepších hororů, které jsem viděla. Protože strach zde není založený na lekačkách a krvi, ale na tom pocitu, který máte, když se na něj díváte.

Velmi nebezpečné známosti - 1999

Hlavní hrdina bahatý snob Sebastian, typický děvkař. Už ho nebaví obyčejné holky, tak si vezme na mušku zapřísáhlou pannu, pokud se mu podaří ji oblbnout získá dlouho vytoužený sex s jeho nevlastní stejně perverzní sestřičkou, která si hraje na největší slušňačku pod sluncem, ale je to jen drogově závislá děvka. Vše se odehrává v trošku starší době, což přídává filmu na kráse. Od takového námětu by se dala čekat lacinost a okoukanost - těch se ale nedočkáte. Geniálně natočeno.

Socha LVA - závěrečná práce do výtvarky

15. června 2012 v 16:48 | Míša*** |  Kreslení
Měl to být původně lev, ale nechtěla se mi už dělat hříva a tak je to lvice. Trošku zdeformovaná, ael učitelce se líbila... a mamce se taky líbí, tak to je hlavní. Už ji dala do obýváku na skříň...
Je to celé z tapetovacího lepidla a novin. Nabarvené zatím jen temperkama. Zabralo mi to 6 hodin práce. Takže celkem makačka piplačka a na ty já nejsem. Nemám trpělivost. Každopádně. Baví se babrat v blátě... to mám zafixované už od malička... a to lepidlo bylo podobné, snad ještě lepší konzistence. Takže jsem si to užila...:D







Dvě mrtvé myši

15. června 2012 v 16:31 | Míša*** |  Deníček
Tak dneska jsem zase dostala nadílku. 2 mrvolky, z čehož jedna už v mírně rozloženém stavu. V jejím těle žili nějací červi a bylo to dost hnusné. (Také zdokumentováno). No, kočky se činily. Asi si pořídím nějaké káně nebo orla, ti by mohli donést i veverku nebo zajíce... to by bylo mnohem zajímavější, ty myši už začínají být nudné.

Jednou nás taky budou prožírat červi... mozek, na kterém celý život dřeme bude jen jejich další svačinka, nohy, co ušly míle...rty, co zažily spoustu sladkých polibků i oči vyhasnou a ztratí se v zápalu boje malých červíků.










Mé nejoblíbenější písně aneb umělci, co by stáli za hřích

14. června 2012 v 21:58 | Míša*** |  Hudba
Strašně miluji hudbu. A nejen to... úplně nejvíce obdivuji lidi, co ji tvoří, co vytvoří věc fyzicky nehmotnou ze svých emocí a pocitů, ze svého rozpoložení, která vám ale dokáže způsobit větší rány než nejostřejší nůž na světě, ... Proto moc nemusím součastnou hudbu, protože mi připadá, že už málo která píseň v sobě má tohle to TO.

1. Bitter-sweet symphony - The Verve - (na youtube♪♪)

Tito Britové mají něco do sebe. Píseň z roku 1997... Když ji začnu poslouchat, nemůžu přestat :D. Videoklip mě naprosto dostává. Nevím přesně, co je na něm tak úchvatného, ale ta odhodlanost, smířenost a lhostejnost, která z něj srší dopadá i na mě. Sem tam si ji pouštím večer před spaním, a promítám si svůj bezohledný pochod ulicí...lépe se mi pak usíná. Jasně, tato skupina má i jiné písně, ale žádná z nich mě už tolik neoslnila. A ten text je taky úchvatný. Kromě toho tato píseň je součástí soundtracku mého velmi oblíbeného filmu The Cruel Intentions - Velmi nebezpečných známostí. Tak dokonale pasovala na konec toho filmu, jako by pro něj byla šitá. Nevím jestli to bylo tím koncem, nebo tou písní, ale musela jsem brečet. Vážně skvělý film. No Káju (mého přítele) zase tak nebral, ale i on uznal, že byl fain - no nebyla to žádná akční kokotinka.

No change, I can't change,
I can't change, I can't change,
but I'm here in my mold,
I am here in my mold.
But I'm a million different people
from one day to the next...
I can't change my mold,
no, no, no, no, no, no, no

2. The Pretty Reckless - Make Me Wanna Die (youtube♪)

Já nevím... možná je vážně Taylor Momsen jen tuctová děvka... ale já ji mám ráda. Je pěkná má zajímavý hlas.. co víc chtít.. všechny smysly potěšeny. Proč zrovna tato písnička? Ani nevím, je to první písnička, kterou jsem od nich slyšela a díky níž jsem si je zamilovala, tak trošku nostalgie...:D Ale třeba My medicine mám taky moc ráda.. vlastně snad úplně všechny...a taky se mi moc líbí, jak Taylor přezpívala Wonderwall od Oasis. na koncert Nirvany už asi nikdy nepůjdu, Metallicu jsem už taky párkrát prošvihla... takže teď je mým největším snem vidět na živo tuto skupinu, dokonce se mi o tom už i zdálo, sice se ten sen nakonec změnil na ..ehm... poněkud osobnější setkání s Taylor někde na autobusové zastávce, ale to už je jedno... to že v brzké době neplánuje navštívit naši českou zemi make me wanna die!

Taste me, drink my soul
Show me all the things that I shouldnt know

3. Heart-shaped box - NIRVANA (na youtube♪)

Jo... tato skupina mě také nutí chtít zemřít. Jelikož nepochopím, jak někdo tak dokonalý, jako Kutr Cobain mohl chtít zemřít. Záměrně jsem neuvedla asi nejznámější píseň Nirvany: Smells like teen spirit... prototže Kurt ji nesnášel (všichni chtěli, aby ji pořád hrál). Co na této skupině miluji? Raději se neptejte, protože to bych povídala až do nekonečna. Miluji Kurtův hlas, miluji jeho zmatená slova, která přez svou nesmyslnost dávají smysl, miluji, že měl dceru, miluji zvuky kytar v jeho písní, až budu umírat, tak chci slyšet jedině je. Kdybych měla složit život za znovuzrození kohokoli, tak by to byl on. Změnili mi život. A to je důvod proč nenávidím drogy... protože vzali Kurtovi život, nebýt jich, tak se ten vůl nezabil. Mmch. ten videoklip k té písničce je šílený...:D

I wish I could eat your cancer when you turn back

4. Boney M - Rasputin (na yotube♪♪)

No jo... mám to spojené s velmi zajímavým momentem, kdy má mamka naprosto na šrot s párty čepičkou a škraboškou tančila v hloučku Darkovičáku a chytla mého přítele, zatáhla ho mezi tančící ožraly a nalila mu do krku ze svého kelímku Metaxu se slovy: Začleň se do rodiny. Asi za hodinku ji taťka donesl v náručí domů, načež se ještě před náma stihla pozvracet na zahradě. A ten den mi Kája řekl, zlato, tvoji rodiče jsou úžasní. ... jo to teda jsou.
Jinak Rasputin byl nějaký milenec ruské carevny, který měl léčitelské schopnosti a léčil jejího syna. Zkončil opravdu zvláštně. Nejdříve ho chtěli otrávit, pak ho střelili několika ranami do zad, ale údajně zemřel až na utopení, když ho hodili do nějaké řeky... drsný chlápek. Dala bych si líbit, takového Rasputina.
Ra Ra Rasputin
Lover of the Russian queen
They put some poison into his wine
Ra Ra Rasputin
Russia's greatest love machine
He drank it all and he said I feel fine

Ra Ra Rasputin
Lover of the Russian queen
They didn't quit, they wanted his head
Ra Ra Rasputin
Russia's greatest love machine
And so they shot him till he was dead

5. Personal Jesus - Depeche mode/ Marilyn Manson (poslech♪♪)

Je úplně jedno, kdo z nich to zpívá. Ta písnička má něco do sebe...

Your own personal Jesus
Someone to hear your prayers
Someone who cares
Your own personal Jesus
Someone to hear your prayers
Someone who's there

6. R.E.M - Losing My Religion (youtube♪♪♪)

Jasně, Everybody Hurts.. jo, už to je nuda. Vezmeme si tedy druhý největší hit... :D.

I thought that I heard you laughing
I thought that I heard you sing
I think I thought I saw you try

But that was just a dream
That was just a dream

7. The House of Rising Sun - The ANIMALS (youtube♪♪)

Jo jo.. děsně stará písnička, ale taky děsně super... Ta zvířata věděla, jak tvořit hudbu.
Oh mother tell your children
Not to do what I have done
Spend your lives in sin and misery
In the House of the Rising Sun

8. I kissed a Girl.. Katy Perry

No jo, vzpomínka na letní tábor, ne že bych tam líbala holku - škoda, pochybuji, že jsem si tenkrát vůbec uměla přeložit název té písničky. Ale Hrála nám tenkrát na diskotéce... já nevím kolik mi mohlo být roků... asi 13. Byl to pro mě zážitek, na to, že do té doby jsem poslouchala jen kazety s Hurvínkem a Nirvanu a částečně AC/DC, Iron Maiden, jelikož mí rodiče jsou hard rockoví fanatici..:D

9. Lana Del Rey - Blue Jeans (youtube♪♪)

Asi známější je píseň Video Games... ale jak textově, tak melodií mě více zaujala tato píseň, zažila jsem s ní zase jedno ze svých odpolední naprosto mimo realitu. Taky to tak děláte, že jen ležíte, projíždíte youtube a myslíte na to, co by bylo kdyby a bloudíte ve svých fantaziích, pak zjistíte, že je skoro deset, večerka se blíží, do školy nic nemáte, ale kašlete na to, protože se nechcete probudit z toho snu... Tak prožívám poslední měsíc. Jo, miluji Laničku... je skvělá.

I will love you 'till the end of time
I would wait a million years
Promise you'll remember that you're mine
Baby can you see through the tears
Love you more
Than those bitches before
Say you'll remember, oh baby, say you'll remember
I will love you 'till the end of time

10. Gnarls Barkley - Crazy (YOUTUBE♪♪)

Zase jedna z těch, co mi připomínají jisté chvíle mého života...Bylo to asi před něco málo pod 10 měsíci, co jsem byla ... no řekněme trošku osamělá a celý den ve škole jsem jen poslouchala hudbu z mobilu. A dívala se kolem a představovala jsem si, co asi lidi říkají. Byla to celkem sranda... u některých. U jiných to zase bylo dost k pláči. Každopádně, toto byla jedna z písniček, které jsem pořád dokola poslouchala, když už mě omrzely typické rokovky. Pamatuji si dokonce, jak jsem ji vypínala před vstupem učitelky do třídy - před písemkou z češtiny... JO... to byly divné časy a historie se opakuje.

And it's no coincidence I've come
And I can die when I'm done

But maybe I'm crazy
Maybe you're crazy
Maybe we're crazy
Probably

11. Behind blue eyes - The WHO (♪♪♪♪)

Hm... prostě taková klidovka...
No one knows what it's like
To be the bad man
To be the sad man
Behind blue eyes

12. Metallica - Enter Sandman (youtube♪♪)


NO... Nothing Else Matters je vážně pěkná písnička, ale od té doby, co jsem se ji učila zahrát na kytaru ji spíše nesnáším... :D Krom toho, tahle je více živá. :D Takových citovek už má plné zuby, kromě toho, není to jedno, záleží na všem. Takže... tomuto já říkám Metallica:

Sleep with one eye open
Gripping your pillow tight
Exit: light
Enter: night
Take my hand
We're off to never never land

13. Muse - Feeling good (youtube♪♪♪)

Jasně... můžete se ohradit, že tato píseň nepatří do originální tvorby Muse, že ji jen přezpívali... no a co jako? Je to má oblíbená, stejně jako Hysterie a Neutron star Collision a všechny ostatní od Muse... protože jsou geniální.
It's a new dawn, it's a new day, it's a new life
for me
And I'm feeling good

14. Hole - Violet (youtube♪♪♪)

Tak jako, jasně, že Kurt by si nevzal žádnou slabotu, seci to, co předvádí Countrey Love v posledních albech je přinejmenším smutné, ale já dělám, že vydala jen to jedno... :D V zájmu úcty ke kurtovi...

when they get what they want they never want it again
go on, take everything, take everything i want you to

15. Alice in Chains - Man in the box (youtube)

Jo... co je grunge to je moje... :D Ale nikdy nebudou lepší než Nirvana... to nikdo. Poněkud úsměvný text...:D
I'm the man in the box
Buried in my shit
Won't you come and save me, save me

16. Eurythmics - Sweet Dreams (youtube♪♪♪)

Sice tu písničku mám raději v podání Marilyna Mansona, ale uvádím s původním autorem, jelikož si zaslouží můj obdiv za vytvoření takového klenotu :D Přezpívat to a vypadat u toho jak obluda ze záhrobí umí každý ..:D
Everybody's looking for something
Some of them want to use you
Some of them want to get used by you
Some of them want to abuse you
Some of them want to be abused

17. Blondie - One way or another (youtube)

Písnička mého dospívání... :D Pamatuji si ty časy, kdy jsme ještě bydleli v bytě a já měla ten malý pokojíček, o prázdninách jsem si vždycky otevřela okno, vzala do ruky kytaru, nebo hřeben a předstírala, že hraju, nebo zpívám, nebo jsem zpívala a u toho jsem dělala šílené kreace... :D Doufám, že mě nikdo neviděl :D Chybí mi ty otravné babky, co chodily po baráku a nutily mě ztlumovat rádio...:D Chybí mi :D ... Chybíte mi :D

18. Queen - Miracle (youtube♪♪♪)

Strašně moc miluji Queeny... proč všichni, co mám ráda musí být mrtví, je to otravné. Uvádím zde tento song, jelikož ho mám spojený s Kájou ♥. Když jsme se začínali u nás scházet, neměla jsem ještě anténu na televizi a tak jsme si pořád dokola pouštěli DVD Queenů i s videoklipy. Rozhodně vedla Hard Life, I want to break free A nejvíce tato: Miracle (zázrak), v jejímž klipu vystupují malé děti, předvádějící Queeny, roztomilé. Miluji je.

The one thing we're all waiting for is peace on earth - an end to war
It's a miracle we need - the miracle
The miracle we're all waiting for today

No to pro dnešek stačí, jsem už úplně vyštavená... jdu spát.
A jedna taková roztomilá na konec... nepatří mezi mé oblíbené,... ale je taková děsně milá..:D
Her boyfriend's a dick; He brings a gun to school and he'd simply kick my ass if he knew the truth; He lives on my block; He drives an Iroc; But he doesn't know who I am and he doesn't give a damn about me.

Nové kotě a kanibalismus...:D

13. června 2012 v 17:58 | Míša*** |  Deníček

No, tak nám přibyl další malý zázrak. Taťka sice málem dostal infarkt, když jsem to přinesla domů, ale dneska na ni měl už jen 2 pichlavé poznámky, z toho dokonce jednu jen po telefonu, takže myslím, že se to lepší.

Řeknu vám, běhat po doktorech je hrozné. Nejdříve jste tam 3 měsíce objednaní, načež dorazíte, ale oni vám jen položí pár rutinních otázek (ty by se klidně daly zodpovědět a odeslat poštou), načež vás obědnají až za dalších 14 dní a ještě k tomu na odběry krve, které nesnášíte. Tak vy teda už den dopředu příjdete totálně vystresovaní, protože nenávidíte, když vám někdo krade krev... Oni se do vás zapíchnou, tak si říkáte fajn, nedivej se na to, nemysli na to... načež vám poví: Ta zkurvená žíla mi tady praskla, hodlám do vás teď chvilku píchat na všech různých místech, než najdu nějakou, která se mi líbí,... No dobře, možná ta sestřička řekla spíš něco ve smyslu: Buďte v klidu, bohužel do této žíly se mi nepovedlo dostat, musím tu krev vzít z druhé ruky... ale mým uším to v tu chvíli tak rozhodně neznělo. Naposledy, když mi měli brát krev z PRSTU, což mi bylo asi 13, tak jsem zaťala dlaně v pěst a jakkoli byla moje mamka a doktorka silnější, nepovedlo se jim zlomit mou odhodlanost. No každopádně dnes jsem to dobrovolně přetrpěla... s rozpíchanýma oběma rukama.

Nicméně potom jsem měla ještě tak hodinu respekt z pohybu rukama, že jsem s nima raději ani nehýbala, takový ten blbý pocit, že když s nima pohnu, něco se tam přetrhne a vykrvácím na místě - směšné. ... ale je to tak. Každopádně za 14 dní si mám zavolat pro výsledky. Už se těším. Je šílené žít v nevědomí.

No a co život? JO, jde to. Víte, dneska mi nějak došlo, že všechno záleží na tom, jak si to uděláte. Prostě.. sice je mi teprve sedmnáct a to nemluvíkm o věku mé duševní stránky (... tipuji se tak na 10 roků...:D), každopádně jsem teprve nevyspělá puberťačka... a už teď pociťuji ty návaly zodpovědnosti za sebe samu.

Mmch. jsem četla články o účincích jedné nové syntetické drogy, které se projevují silnými halucinacemi, násilností, pocitem nepřemožitelnosti a jednoho mladíka zřejmě tato droga donutila až ke kanibalismu (byl nalezen, jak ožíral obličej bezdomovci, policie ho musela zastřelit) Velmi zajímavá věc... ŠÍLENOST této události dále stupňuje i fakt, že oba muži - bezdomovec i útočník, byli nazí.

Hm... život je jen takový, jaký si ho uděláme my,.. ale některé věci prostě neovlivníte. Předpokládám, že ten útočník netušil, že tato droga bude jeho poslední.... Svěřili byste svůj život a veškerá rozhodnutí v něm do rukou jiné osoby? Tak proč pít alkohol, brát drogy? Je to to stejné. Ale nejen drogy můžou ovlivnit váš život... váš úsudek. Je tady mnoho srovnatelně nebezpečných a dokonce legálních věcí - láska, strach, deprese, touha.. na překonání těchto stavů člověk musí nalézt opravdu hodně síly a ne každému se to podaří. Potom to může mít naprosto stejně hrozné účinky. Sebevraždy, vraždy, únosy... člověk už potom nemyslí racionálně, prostě se nechá řídit svými pudy a touhami a mozek se může jít zahrabat...

Mno.. je to těžké.

Cesta ke zdraví ► Vitamín A

10. června 2012 v 13:42 | Míša*** |  Život a Věda

Když se řekne vitamín A, možná se vám vybaví zrak a mrkev, ale je to jediné k čemu nám vitamín A pomáhá?

C20H30O

ZRAK
Vitamín A působí příznivě na tvorbu RODOPSINU, což je pigment obsažený v oku, který je velmi citlivý na světlo - tudíž umožňuje vidět i za šera. Z nedostatku vitamínu A může vzniknout šeroslepost (špatné vidění za umělého nebo nízkého osvětlení). Kromě toho, při jeho nedostatku vysychají sliznice a při vyschnutí sliznice v očích vzniká riziko požkození rohovky -> až oslepnutí. Také přecitlivělost na světlo může být způsobena nedostatkem.

JINÉ ÚČINKY
Kromě očí působí příznivě také na funkčnost sliznic, růst kostí, krvetvorbu, spermie a vajíčka, je potřebný pro správný vývoj plodu. Bylo dokonce zjištěno, že je prevencí rakoviny (konkrétně lykopen), ale naopak u kuřáků bylo prokázáno, že denní dávka větší než 1 mg způsobuje větší riziko rakoviny.

ZDROJ
Zdrojem vitamínu A jsou červená a oranžová barviva (alfa-karoten, beta-karoten a lykopen). Jeho zdrojem jsou jak rostliny: je například v mrkvi, meruňkách, švestkách, broskvích, v ananasu, rajčatech, paprikách, ale i ve špenátu a kopru, petrželové nati, tak živočichové: Mléčné výrobky, vaječný žloutek, rybí tuk, játra.

Beta-karoten je provitamín A -> to znamená, že to je látka, která není sama vitaménem, ale tělo je schopné si ho z ní vyrobit... proto se doporučuje přijímat v tabletách raději tuto látku, jelikož nadbytek beta-karotenu tělo vyloučí a nedojde k předávkování.

PŘEDÁVKOVÁNÍ => hypervitaminóza
Předávkování potravinami jako ovoce a zelenina ani volně prodejnými vitamíny A prý nehrozí, ale pozor byste si měli dávat v těhotenství, kdy předávkování může mít vliv na správný vývoj končetin plodu. Také pozor při konzumaci jater (medvědích jater), kde je obsaženo opravdu velké množství...100 gramů medvědích jater může být smrtelné. (Naleznete informace o případech s otrávenými polárníky, kteří jedli vnitřnosti ledních medvědů)

Doporučená denní dávka pro dospělého člověka je přibližně 1 mg za den, tato denní dávka může být překročena až 3x než dojde k otravě.

Předávkováním provitamínem A (beta-karotenem) není možné, maximálně se vám kůže zabarví do oranžova (to se využívá v kosmetickém průmyslu - samoopalovací přípravky), jeho nadbytek se totiž uskladňuje v tukových tkáních (v kůži, játrech) a uvolňuje se pouze při nedostatku vitamínu A.

Vitamín A patří do skupiny vitamínů rozpustných v tucích spolu s (D, E, K), takže jeho absorbce do těla probíhá spolu s tuky, bez nich se neumí správně vstřebat.




Ráj pro milovníky středověku

10. června 2012 v 12:03 | Míša*** |  Deníček
Prošli jsme obrovskou branou kolem věže a zamířili si to k slibované pochoutce do hradního hostince. S mrazivým zvukem zavrzání se otevřela dřevěná vrata do tmou zahalené kamenné místnosti s klenbovitými stropy a vysokými sloupy. V každé klenbě visel obrovský kovaný svícen s nejméně třiceti hořícími svícemi. Celá místnost byla v hávu noci, jen malé plamínky svíček u každého stolu nejasně odkrývaly tváře hostů. V tom k nám přistoupila žena v bílé zástěře a promluvila hlubokým hlasem "Pozdrav pámbůh, čeho si račte přáti?" poté nás zavedla ke stolu z masivních kusů dřeva, asi z kmene dubu. Po chvíli listování jídelním lístkem přiběhla znovu s otázkou: "Co budeš nasávat?" Sedla si k nám. Obědnali jsme si matonku a chvilku čekali. Za chvíli donesla slíbený nápoj a bouchala s hliněnými kelímky, div že je nerozbila. Po nějaké době, jsme si poručili i nějakého toho hlavního chodu. Načež v průběhu celého večera, pokaždé, co se ochomítla kolem, kladla otázku: "Budete chtít ještě něčeho?"

Naráz se rozrazila vrata a do vnitř se vnesli rytíři v brnění, vybaveni slušně dlouhými meči, právě v prostřed boje. Kovové brnění řinčelo a jako by to bylo málo, za nimi vstoupil muž a bubnoval do rytmu boje. Po ukončení zápasu rytíře vystřídaly tanečnice a zatančily nějaké dobové tance.

Dokonce jsme vyhráli lahev vína, když můj otec byl nerychlejší v oblékání středověkého rytířského oděvu.

Ke konci programu předvedli své umění v ohnivé show tanečnice s ohněm.

U jídelního lístku jsme zjistili jak udat nepočitatelnému počet a nechali jsme tam 1 800 "peněz". No co, mamka měla narozeniny. Asi to stálo za to. ...

Pokud chcete zažít tento nezapomenutelný zážitek také a zkusit si, jaké to je vrátit se do čtrnáctého století, nezapomeňte navštívit Penzion Hrad ve Frýdku místku: http://www.penzionhrad.cz/


Jo a jako předkrm tam doporučuji šneky... celkem zajímavé, se sýrem. Jen škoda, že jich bylo tak málo. :D

Kreutzerova sonáta

7. června 2012 v 21:47 | Míša*** |  Život a Věda
Novela L. N. Tolstého, Kreuzerova sonáta mi přišla pod ruku díky dlouhému seznamu povinné četby k maturitě. Jinak by mě ani nenapadlo si ji v knihovně vypůjčit a to by byla škoda. Nejen, že byla kátká. Pouhých 114 stránek malého formátu, ale také mě dost zaujala. V celku trefně popisuje psychologii manželství té doby a myslím, že by se dala přenést i na tu dnešní.

Děj knihy se odehrává celý v jednom vagonu vlaku, kde se vystřídá mnoho cestujících. Cestuje tam mimo jiné Advokát, Stařec obchodník, obchodní pomocník, žena, muž (vypravěč) a nervózní pán, který moc nemluví. Advokát nakousne, že v té době se rozvádí čím dál více lidí, načež se strhne diskuse, proč tomu tak je, Stařec tvrdí, že to způsobuje vzdělaní, že domluvené sňatky byly lepší a vůbec zastává dost konzervativní názory, žena naopak tvrdí, že manželství je podmíněno láskou, a v tom se do diskuse přidá do teď mlčenlivý pán a začne se s ní hádat, že co prý je to láska, jak dlouho trvá a že on s tím má zkušenosti, načež po chvíli prohlásí, že on je ten známý Pozdnyšev, muž, který zabil svou ženu. Poté, co to pronese, je každý zaskočen.

Po chvíli se už schyluje k večeru a ve vagonu zůstane jen Vypravěč, Pozdnyšev a spící pomocník. Načež se Pozdnyšev rozhodne převyprávět muži, sedícímu vedle něj (vypravěči) proč zabil svou ženu. Vyprávění trvá celou noc.

Vypráví jak zprvu žil prostopášným životem, protože všichni, které tehdy uznával, to dělali také, poté, že doufal v klid v manželství, ale zjistil, že co se se svou ženou dosyta nabažil fyzickou láskou, začali se hádat a prvotní zamilovanost se najednou změnila v nepřátelství. Jak strašně žárlil a jak nesnáší lékaře, kteří provádí prostitutkám potraty a nabádájí k hříšnému životu tím, že místo, aby od se od něj snažili tito vědci lidi odehnat, nabízí jim léky na pohlavní choroby... Popisuje jak ke konci života svou ženu dočista nenáviděl... Přelom nastal, když se objevil jeho starý známý - houslista - kterého nikdy neměl moc rád. Ale přivítá ho ve svém domě a představí ženě, co hraje na klavír. Vidí v Houslistovi konkurenci a žárlí, ale tím, že by Houslistu do svého domu znovu nepoznal by projevil slabost a ukázal by, že se ho bojí, že v něm vidí hrozbu. Proto uspořádá ve svém domě dokonce koncert v němž vystupuje jeho žena na klavír a Houslista. Tehdy hrají Kreutzerovu sonátu (proto název knihy).

Muž se musí vzdálit na nějakou pracovní cestu, ale ví, že se nemusí obávat, že Houslista brzy také odjíždí. Bohužel se z dopisu od jeho manželky dozvídá, že houslista nejen že neodjel, ale byl ji i znovu navštívit, rozhodne se okamžitě vrátit. V návalu žárlivosti vtrhne do domu, vejde do pokoje, kde ti dva jsou spolu (ale jen v jedné místnosti, nemá důkaz, že ho žena opravdu podvedla). Přesto popadne nůž a vrhne se na ni. Houslista uteče. Žena mu říká, že se nic nestalo, že ať jí věří, ale on ji stejně bodne tím nožem do boku, načež odejde z místnosti (kde už k ženě přiběhla chůva jejich pěti dětí) a jde do své pracovny. Vytáhne revolver a pomýšlí na sebevraždu, jako mnohokrát před tím, ale najednou ztrácí důvod. Řekne sluhovi, ať zavolá policii a na prosbu manželčiny sestry jde do místnosti, kde jeho žena umírá. Čeká, že se mu omluví, ale ona se na něj zlobí. Vyčítá mu to a do pár hodin zemře. Ho odvezou na stanici, ale po několika měsících ho soud zprostí viny z důvodu, že nebyl při smyslech. On to popírá a tvrdí, že celou tu dobu věděl moc dobře, co dělá. Přesto je zproštěn. Až na pohřbu své ženy, jak ji viděl ležet ztuhlou v rakvi, si uvědomil, že to byl on, kdo jí vzal život.

Co se mi na příběhu líbí, je to, že pořád tady nikde není ten důkaz, že ho ta žena opravdu podvedla, ale na tom stejně nesejde, protože tak jako tak ji zabil. Psychologie hlavního hrdiny je geniální. Jeho revoluční myšlenky ohledně manželství jsou nanejmíň zamyšlení hodné.

Doporučuji všem, je to krátké, zajímavé, chytlavé a může to dát i více než jen 2 hodiny utrpení při čtení nějaké nudné povinné četby. Přemýšlím, že se ještě k Tolstému vrátím, protože jsou-li všechny jeho knihy takto geniální, byl by hřích je nepřečíst.. :D