Leden 2013

Tak za pět let...

26. ledna 2013 v 16:12 | Míša*** |  Deníček
Vždycky mi bylo politické dění v naší potažmo jakékoli jiné zemi úplně fuk. Ale nějak mě poslední dobou začaly zajímat ty slavné přímé volby prezidenta, které daly občanům pocit jakési moci, ačkoli já si myslím, že na tom, kdo je prezidentem v dnešní době moc nesejde, vzhledem k tomu, že zase tolik toho nezmůže, když nejsme prezidentská, ale parlamentní republika a přehlasovat prezidenta není zase tak obtížné. Celkem mě mrzí, že Zeman vyhrál, upřímě, příjde mi poměrně arogantní, vyhýbavý a jako osobnost velmi chabý, protože se mi nelíbí, jak všechny kolem sebe uráží a kiritizuje, zvláště proto, že takovéto typy lidí obvykle nejsou schopny sebekritiky. A taky mi příjde dost k pláči, jak někteří lidi prohlašovali, že volí Zemana, protože alespoň umí mluvit česky nebo neusíná, což by mi zrovna v jeho případě příliš nevadilo, naopak někdy by možná udělal i lépe a jsem si jistá, že kdyby mluvil čínsky, tak bych ho volila spíše. Ale povrchní dojem je rozhodně důležitější než obsah mozkovny, jak se zdá.

No, spokojená zrovna nejsem, ale zase si říkám, že už s tím toho moc nezmůžu, tak proč se tím pořád zaobírat, volit jsem stejně nemohla kvůli absenci potřebného věku, od něhož mě dělí necelý měsíc. A nejsem si jistá, zda bych vůbec volit šla, vzhledem k tomu, že politice zdaleka nerozumím natolik, abych se uměla kvalifikovaně rozhodnout. Takže těch pět let nějak vydržím. A v nudných hodinách dějepisu holt budu nucena koukat na jeho obličej, naštěstí mám poměrně dobrou fantazii a viděla jsem hodně kreslených filmů, takže to nějak zvládnu.

Pátým pádem oslovujeme, voláme

24. ledna 2013 v 19:03 | Míša*** |  Deníček
Všechno se vyvíjí až moc dobře na to, aby to byla pravda. Problém je v tom, že když odpadly všechny velké problémy, najednou si všímám více těch malých. Možná to ani není problém, jen některé věci, které jsem dříve přehlížela, se zdají být neřešitelné a když mi předtím nevadily, bylo to lepší.

Dnešní den byl pro mě značně kritický, protože pátý pád mého jména jsem dneska slýchávala vcelku často, jelikož jsme psali kontrolku z matiky. Neříkám, že mi to vadí, ráda pomůžu a mám potom dobrý pocit, jen jsem z toho chvilkama byla unavená. Někdy obdivuji učitele, jak to dokážou zvládat. Totiž mě vždycky strašně vysílí vžít se do toho druhého, pochopit, čemu nerozumí, dostat se na vlnu jeho myšlenkových pochodů a přeprogramovat je na správnou cestu. Možná to většina učitelů zvládá v pohodě, protože tohle nedělá, jen suše vykládají výklad a těžko chápou, která část učiva je pro studenta nepochopitelná a neumí správně odpovídat na jeho otázky a to je chyba. V tom nejhorším případě sami danné problematice nerozumí a jen diktují holá fakta bez vysvětlení a bez zakotvení stěžejní linie, která by měla dělat dannému učivu pevné základy a až na ní pak stavět.

No, ale s tím už nic neudělám. Snad na vysoké škole se dočkám vyšší úrovně. Místo nervování si uvařím čaj a zaposlouchám se do zvuků nějaké pro mé uši uklidňující písničky, neboť to je pro mě (hned po vaně plné horké vody) nejmilejší způsob relaxace, kterou dneska rozhodně potřebuji.

No jo, kdo jiný než Taylor Momsen, Pretty Reckless - Only You.

Kreslení přes vánoce

6. ledna 2013 v 21:32 | Míša*** |  Kreslení
Jedno z mých předsevzetí do tohoto roku bylo více se věnovat svým koníčkům, nejen když jsou vánoční prázdniny a nemám, co dělat. Takže prsty už mám od strun rozřezané dostatečně a teď příjde na řadu oprášit staré štětce, vybalit ty nové, a pomalovat ta plátna, co jsem dostala na vánoce těma novýma akrylovýma barvičkama. Zatím jen to, co jsem "dokázala" stvořit přes prázdniny:

Naše kočka Jasmína, A2, temperky



Pokus o Dr House, A3, tužka obecná, známá taky jako lámavka otravná :-)

Jonny Depp a Helena Bohdam Carter z filmu Sweeney todd, A2, temperka a barva na železo, holt nouze :-)

Joan Jett, A2, tužka


No jo, vím, že to není dokonalé, ale cítím chuť se v tom zlepšovat, a to je hlavní, a navíc mě to strašně baví :-)