Březen 2013

Čím více štěstí, tím více štěstí

30. března 2013 v 0:20 | Míša*** |  Deníček
Upřímý vztek se ze mě tlačí ven, jen mění skupenství. V rukou ždímám pozůstatky štěstí v naději, že jejich ostré hrany se zaryjí hlouběji do kůže a na chvíli přehluší ten křik v mojí hlavě. Ale marně. Kromě toho, zasloužím si, aby na mě někdo křičel, jak chabý trest oproti mým přečinům.

Cítím se jako bych zrovna upustila klíče do kanálu, jen tisícenásobně hůř. Nevím, jak se teď mám dostat domů. Ani neznám cestu. Všude je mlha a nemůžu vytáhnout nohy z té bažiny, potápí mě. A líbí se mi to... Hluboko v blátě pohřbená s plnou pusou hlíny, už nebudu muset dýchat vzduch, bolí to. Jen jediná osoba mě může vytáhnout ven, jen pro ni bych tu bolest vydržela, ale nechci na ni volat, beze mě jí bude lépe.

Čas plyne, už dávno bych neměla být naivní. Ale bez růžových brýlí se na svět dívat nechci. Je plný lží a podvodů, plný bolesti a utrpení, plný lásky, která za všechno to může. Jen pokud milujete má cenu riskovat, bít se a zemřít pro přesvědčení. Ať už je to láska k pravdě, životu, ke spravedlnosti, víře, nebo k "pouhopouhé" osobě. Cit tak silný, který překryje všechno ostatní, který poskytuje existenční smysl bez nutnosti racionality. Ten pocit vůči nekonečnosti vesmíru tak malý a přitom tak velký.

Jaký má život smysl? Možná jeho smysl spočívá v tom, že žádný není. Je jen na nás, jaký si ho zvolíme a není žádný správný nebo špatný.

Každá chvilka je tak vzácná. Každá vteřina může být tou poslední. Každý úsměv má nevyčíslitelnou hodnotu. Je to jedna z věcí, která se koupit nedá. Milovat je tak krásné, protože všechno to zažíváte dvakrát. Jako by se ze dvou lidí stal jeden a veškeré štěstí se násobilo. Čím více štěstí, tím více štěstí.

Na tom nezáleží! A na čem záleží? Na čem sakra záleží? Záleží na všem. Na každém ubohém pocitu, na každém promarněném dni, protože za sto let už tady budou žít úplně jiní lidi a my už nebudeme mít šanci něco napravit. Buď to uděláme teď a nebo nikdy. Není čas na chyby... Už ne. Nemůžeme se stále jen na něco připravovat, můsíme začít žít. Bez přípravy... Nepřemýšlet nad tím, co by kdyby, ale vyzkoušet co nejvíce možností. Protože teorie je v rukou osudu, ne v těch našich. Praxe je to, co můžeme ovlivnit.

Tak proč čekat až se rozední, slunce vyjde ať už budeme kdekoli.