Není jednoduché být

11. května 2014 v 19:32 | Míša*** |  Deníček
Není těžké něco chtít, ale je sakra těžké zjistit, co to je. Všichni z nás se snaží přijít na to, kým jsou, ale nikdy to není tak jednoduché. Na to, abychom popsali, kdo jsme potřebujeme přesné definice všech pojmů, kterými bychom se chtěli prezentovat. Problém je v tom, že tyto definice neexistují a i kdyby existovaly, pro jedno slovo by jich byly tisíce, protože jsou tak subjektivní a každý člověk se na ně dívá jinak.

Můžeme se zeptat přátel nebo rodičů, jak nás vidí oni, ale znamená to, že takoví opravdu jsme? Někoho můžeme prohlédnout, vědět, jak se v dané situaci zachová, ale nikdy neuvidíme, co se mu při tom honilo v hlavě a kolik vnitřních pocitů při tom musel potlačit. Můžeme se hodnotit podle toho, jak dokážeme skrývat své "špatné" vlastnosti. Podle toho, že se v dané situaci dokážeme zachovat správně. Ale to jsou jen naučené pojmy, obkoukané z okolí a filmů. Málokdo na venek projeví, jaký doopravdy je. Ve filmech a seriálech jsou lidi strašně jednoznační. Chovají se podle jistých pravidel, která vytváří jejich předurčenou osobnost, ale mohou s tou svou čistotou a jednoduchostí v reálu existovat?

Když někdo udělá něco, co jiným lidem ublíží, má vůbec právo prosit o odpuštění? Stejně jako dobré věci, i ty zlé činy nás dělají "tím, co jsme" a neměli bychom to omlouvat... prostě to je naší součástí. A je sobecké někomu říkat, že to byla chyba, která se nebude opakovat, protože je jedno, kolikrát ji uděláme, důležité je, že se stala a to o nás přeci něco prozradí. Můžeme lhát sami sobě, že takoví nejsme, ale jsme, nestačí jen chtít být někým jiným, myslím, že člověk se nezmění. Můsíme najít cestu, na jejímž konci je něco, co nám nedovolí odvrátit zrak a změnit směr. Obrovský plamen, který nás láká svým světlem a snad nevyhasne dřív, než k němu stihneme dojít.

Dokud si každý z nás nenajde tento plamen, bude chybovat, ale jakmile si určíme své jasné cíle, už nebude pro chyby prostor. Člověk, který schází ze scestí není dostatečně motivován.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Natas Natas | Web | 11. května 2014 v 20:40 | Reagovat

Je důležité vědět, jak nás vidí ostatní? Nestačí vlastní pohled?

2 cumberbitch. cumberbitch. | Web | 11. května 2014 v 20:58 | Reagovat

ostatní nás nikdy nevidí přesně tak, jako my vidíme sami sebe, díkybohu za to.

3 Cleo Cleo | Web | 11. května 2014 v 21:01 | Reagovat

Jsem tím kým jsem. :D

4 Míša Míša | Web | 11. května 2014 v 23:06 | Reagovat

[1]: : myslím, že mi nerozumíš... jde právě o to, že v očích ostatních vypadáme lépe. Kromě toho, nemyslím si, že záleží na tom, jak nás vidí všichni ostatní, jen na tom, jak nás vidí lidi nám blízcí...lidi, které milujeme.

5 Míša Míša | Web | 11. května 2014 v 23:10 | Reagovat

[1]: : a problém je také v tom, že mnoho lidí dokáže dost dobře lhát i sobě. A má otázka zněla, zda se máme hodnotit podle toho, jak nás vidí okolí, jak se dokážeme ovládat a například nehádat se s ostatními, i když to v nás vře. A nebo jsme špatní už jen proto, že na to myslíme a štvě nás to, i když to nedáme najevo.

6 Natas Natas | Web | 12. května 2014 v 8:18 | Reagovat

[4]: Napsala jsem to, co mě jako první napadlo při čtení tvého článku, to co mi lítalo hlavou, to co tvůj článek mimo jiné vyvolal. Neber si to osobně. Vůbec mě nezajímá, zda nás druzí vidí tak či onak, jak píšeš dokonce lépe. Dělení na pohled špatný a lepší mě ani nenapadl. Je to jen pohled, tedy relevance a proměnná. Dnes tak a zítra jinak.

7 Miqelka Miqelka | Web | 28. července 2014 v 22:46 | Reagovat

Názory přátel a rodiny jsou většinou pěkné, protože k člověku mají nějaký (kladný) vztah. Tak je konečný názor citově zabarvený a přijde mi to jako bludný kruh. Kdo jsem? Na tu otázku se ptám stále dokola a odpověď je nejasná, uklidňuje mě, že to nejspíš nechci na 100% vědět. Pořád chci mít otevřené možnosti se změnit.

Dost opožděně ti blahopřeju k maturitě a ke zdárné budoucnosti na vysoké škole. A to nejdůležitější je, aby se ti dařilo v životě jako takovém.

Sama sebe nemůžu dokopat k napsání na blog nějakých zásadnějších momentů v mém životě, který je jak na houpačce.Al pořád žiju a čtu tvoje občasné příspěvky.

Míša.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama