Fotky

Kočkopsi

15. října 2012 v 16:20 | Míša***
Dneska je venku po dlouhé době tak strašně krásně, že jsem se rozhodla zajít si pohrát za šelmama. Jsou to zlatíčka. Pítý a Árný (kocouři) se pořád rvou, Sofí nakračuje jako princeznička a náš pes Matýsek byl dneska naprosto nepříčetný, protože Káťa (naše fenka) začíná hárat a on by si dal říct. Jeho zoufalý výraz:

Pítý:


Pítý a Arný:

Pítý a Sofí

Sofí

Koťata ♥ vyberte si to své...

27. srpna 2012 v 13:37 | Míša***
Jo, vystudovat matiku a být učitelka... ne už nechci! Od teď je mým jediným přáním vlastnit útulek pro zatoulaná zvířata a zasloužit se o to, aby našla nové majitele a vedla spokojený život. To všechno s mým ochotným manželem, budeme žít skromě v malém domečku s velkou zahradou, aby zvířata měla místo a když bude třeba, tak budeme klidně žrát i psí konzervy... vím, že žít takhle, tak jsem zaručeně šťastná, to je totiž mé životní poslání a pokud to bude možné, tak jej chci splnit.

Vždycky jsem o tom snila, ale teď jsem si tu myšlenku osvěžila, protože můj kamarád má u babičky tři kočky a bohužel/dík se jim všem narodila koťátka, takže jich je kolem deseti. Jsou opravdu úžasné, hravé a krásné, ale je těžké jim najít domov... já už další kočku domů dotáhnout nemůžu, taťka by mi pak už asi odřízl přísun teplé vody, elektřiny a ledničku, ale strašně ráda bych se o ně všechny postarala. No, tak alespoň fotky... a kdyby někdo chtěl, tak jsou k mání.










Kájovo Kotě

29. července 2012 v 12:07 | Míša***
No, to bych nebyla já, kdybych dokázala v tajnosti udržet dárek přes měsíc, před někým, koho vídám každý den :D. Nic mi nedělá větší radost, než někoho, na kom mi záleží, obdarovat něčím, co jsem pro něj vybrala a na co jsem si našetřila peníze. Kája má sice narozeniny až 17. srpna, ale já jsem mu jeho dárek už dala. Stačilo mi těch 14 dní, kdy jsem se strachy klepala, že se zase prořeknu, jako loni s tou kytarou, co jsem mu dala k vánocům :D

Letos jsem poprvé měla práci, za kterou jsem dostávala peníze. Umývání oken na benzínce... no a jelikož jsem si za to nějaké ty penízky našetřila, rozhodla jsem se, že mu koupím něco užitečného a ne nějaké blbosti, co stejně, jako všechny epizody Červeného trpaslíka a knížka o hororech a cd AC/DC bude ležet na poličce a tvořit poněkud dražší ozdobu. Taky jsem koukala do budoucna a říkala jsem si, že kdybychom spolu třeba vydrželi ještě nějaká ta léta :D Tak bude fain, když si naše zážitky zdokumentujeme a rozhodla jsem se mu koupit foťák. Sice mám raději značku Canon, protože má neskutečně pohodlné ovládání...ale nakonec jsem se rozhodla jinak, je to v celku obyčejný Samsung, z počátku nám trvalo, než jsme přišli na to, jak se efektivně ovládá a co se musí všechno nastavit, aby dobře fotil, ale už jsme se s ním sžili. Není to nic extra, ale pěkné a ostré fotky se s ním pořídit dají a to mu zatím pro začátky bude muset stačit :D

Mé prvotní obavy, že to není zrovna dárek, který by Kája ocenil, se rozplynuly okamžitě po tom, co s nadšením začal fotit všechno kolem sebe, včetně svého deodorantu a plesnivého chleba, co jsme našli v nějaké mojí zapomenuté tašce u něj doma ještě z konce školního roku :D No a já jsem si konečeně vyfotila jeho koťátko Filípka. Takže jedny z prvních fotek pořízených jeho foťáčkem:




Fotky, které miluji ♥

24. července 2012 v 20:51 | Míša***
V procházení starších fotek jsem naprostý odborník... po všech těch zkušenostech. :D Když se mi zasteskne po tom jaká jsem bývala, nebo s kým a kde... tak náš Canon mi obstaral narvané složky plné vzpomínek.A našla jsem pár mých oblíbených

Vzpomínka na nalezeného peršana "Hnusíka"...chybíš mi ♥
Leontýnka, jako kotě
Jasmínka (leontýnčina maminka) jako kotě
západ slunce na kolečkáčích
panenky pro Karlíka :D
mé očko, když jsem žrala stmívání :D
Sedmikrásky
mé kalhoty ve třinácti
Hnusíček :D
Pravdivé rčení...:D
Můj medvídek, co se sám fotil :D
Návštěva té požehnané země...
Stromy no
Vyhraná nejdelší hra mého života :D
Mé skvělí "zamilovaní" kamarádi
Jediná fotka, na níž je můj starý pokoj... to jsem ještě byla platinová blondýna, zmoudřela jsem :D

Venčení šelmy - Jasmína

24. července 2012 v 20:05 | Míša***
Má další gaučová záležitost v prostřed rozjímání nad tím, jak je venku hezky...zdrhla, no...:D







Měkké kotě

24. června 2012 v 16:17 | Míša***

Malé kotě Sofí už není vůbec tak roztomilá jako na začátku :D Už totiž zlobí. Pokud se zrovna nevěnuje likvidaci mého nosu, ničí všechno, co jí příjde pod čenich, trhá kapesníky a zřejmě prošla nějakým psychickým traumatem, neboť u ní začínám sledovat jisté regresivní znaky, jako například už mi zase čůrá pod gauč. Kromě toho mi taky čůrá do postele, přemýšlela jsem, že bych jí to mohla oplatit a vyčůrat se jí do pelíšku, ale zatím jsem to moc nedomysela. Ale jedno je jisté... je to měkké a teploučké kotě a proto ho žádné tresty nečekají.



Procházka po zahradě

24. června 2012 v 16:03 | Míša***
Vůně čestvě posekané trávy, na níž jsem alergická, včely a brouci, co mě štvou a slunce, na němž se nedá dýchat... vítej léto mezi námi!

Věděli jste, že takhle kvete pažitka?


Venčení šelmy

24. června 2012 v 15:56 | Míša***
Vždycky mi bylo líto těch tlustých pětikilových gaučových povalečů, kteří každý večer leží s mamkou a (pro něj bohužel) taťkou u televize a nechávájí se drbat. Vypadá to jako pohodový život. Ale když je vidíte, jak sedí na okně a pozorují tu krásu světa zevnitř jednoho zaprášeného baráku, tak je musíte litovat. Proto jsem se dneska rozhodla, že vyvenčím naši Mainskou šelmu, Kamelota. No a aby mi to taky k něčemu bylo... vzala jsem si s sebou foťák. Je to zlatíčko, ten Kamíček. Jen fotit se mu moc nechtělo. Když konečně zjistil, co je to vítr a spásl nějakou tu trávu, vzala jsem ho zpátky domů...alespoň má na chvilku o čem přemýšlet.




Zjizvené léto

19. června 2012 v 12:56 | Míša***
Ty potvory už jsou zase tady. Včera jsem zabila čtyři. Jsem strašně mírumilovný člověk, nedokážu zabít ani mravence, mouchu či včelu, a když to náhodou nekdo předemnou udělá, tak jsem schopná se pokoušet o umělé dýchání, ale pokud jde o tyto potvory, tak se neznám. Dala jsem jim šanci. Ale chtějí válku, mají ji mít. Ty krvavé skvrny na stropě klidně přežiju.

Nejhoršlí je, že jsem osoba s velmi slabou vůlí a pokud mě něco svědí, jako třeba komáří štípanec, jsem schopná si to škrábat, dokud nezmizí nejen ten hrbolek napovrchu, ale také další cenťák do všech stran kolem. No nemusím snad říkat, že takové rány se už hodí o něco hůře... A navíc tam pak zůstanou takové pěkné jizvičky, takže si všichni myslí, že jsem týrané dítě.

No každopádně, letos s nimi hodlám začít velmi silný boj. Repelenty, spreje proti komárům, aromatické plátky do zásuvek, ... a když ani to nepomůže, tak lapačky a plácačky.

Vím, že ti velcí už nesajou krev, ale včera jsem našla ještě takového na hraně malý/velký, tak jsem nic nechtěla nechávat náhodě. Kromě toho. Děsně bzučí a představa, že mi ten dlouhonohý okřídlený padouch v noci lítá po obličeji, se mi také zrovna dvakrát nezamlouvá. Tak jsem té sosákovité potvoře zakroutila krkem. Fotky z místa činu:

Malé kotě, nespí v botě, nespí vůbec ta potvora...:D

19. června 2012 v 12:14 | Míša***
Nedávno k našim pěti kočkám přibylo další malé koťátko. Jméno Dostala: SOFÍ. Pokud třeba mé nové zvířecí přírůstky nemají nějaké zvláštní znaky, jako že se třeba koukají s vykulenýma očima - Kukísek, toho je taky vzorový příklad ten šedý peršan s předkusem - Hnusík, tak si trošku potrpím na filmových jménech. Máme Árnýho - podle Arnolda Rimmera z Red Dwarf, pak Pítýho, taktéž z Červeného Tpaslíka, podle toho ptáčka, co se z něj pak stal ten dinosaurus... No a Sofí je podle Sophie z Mamma Mie. Totiž. Máme také dva psy - Matýska a Káťu, podle mé lásky ze základky a mé nejlepší kámošky ze základy... ani s jedním z nich už se nebavím, takže je to takové divné na to pomyslet. Přátelé odchází, filmy zůstanou.

No a tak jsem dneska Sofí vzala na zahradu, ať si trošku zaběhá a vyčerpá tu energii, kterou zatím věnuje jen likvidaci mého pokoje. A říkala jsem si, že si ji zvěčním. ...hrrr. Pitomější kočku jste neviděli. Pořád jen lezla na nějaké stromy. Nemohla jsem ji chytit a vyfotit už vůbec. Takže jen pár fotek, když se Sofí dostala do rožku a nemohla zdrhnout:







Mrtvý krtek

2. března 2012 v 11:11 | Míša***
Škoda, že nám na zahradě nezemřelo něco zajímavějšího, takový krtek je vážně škaredý.



Dotyk léta

21. ledna 2012 v 14:53 | Míša***
Když už je venku ta zima, proč se neohřát u pár fotek z léta.




toto je prosím láhev Korunní cotrón v trávě

Fotky, kočky a já

21. ledna 2012 v 8:56 | Míša***
Pár fotek z včerejšího zahradního blbnutí s kočkama, některé lze kliknutím na ně zobrazit v plné velikosti.









Bez těch malých huňatých teploučkých chlupáčů už bych si nedokázala představit život.

Sedmikrásky, růže a jiná havěť

12. ledna 2012 v 21:37 | Míša***
Miluji květiny... Sedmikrásky z města... to jediné, co tam ještě roste. A taky to, co jsem jako malá často požírala k nechuti ostatních, kterou jsem pochopila až o mnoho let později.
Toto je mamčino... k narozeninám:
Z naší zahrádky:



Orchidej od Karlíčka

Růže od Káji k mému svátku:







A jaká nejvíce voní vám?

Pítý u jezera

9. ledna 2012 v 18:58 | Míša***
Zdravím drazí návštěvníci, možná jste si všimli, že přidávám fotky, které už zde byly přidány dávno... ale někdo mi smazal blog a já začínám znovu od nuly! Takže si užíjte fotky mého sladkého kotěte znovu: Toto konkrétně jsou fotografie z procházky u jezera. Vztahuje se k tomu jedna velmi pěkná hláška... Když jsme se s Kájou vraceli z výletu, povídá mi: "Zlato, že kdybychom se rozešli, tak mi ho budeš půjčovat..." A já celá šťastná, že ho má tak rád říkám: "To víš, že jo." Načež on odvětil: "Na to se totiž skvěle balí holky."







Tak co, jak se vám líbí?
 
 

Reklama